Krasobruslení v létě

Pokud nepatříte mezi ty šťastlivce, kteří mohou trávit celé léto mimo hlavní město, pak určitě víte, jak vysoké teploty dokáží pořádně zkomplikovat život. Jediné, co lze v takových vedrech dělat, je jít na plovárnu či bazén. To přece napadne každého.

ŠLI BYSTE SI ALE ZABRUSLIT?

Nemyslím na in-linech, ale na hladký bílý led v kryté hale. Kde jinde se lze perfektně zchladit uprostřed horkých letních dní než na kluzišti. A já říkám, že horko a led je pěkné spojení, ba co víc, přímo osvěžující.

Jistě je to možná trochu zvláštní, krasobruslení či hokej jsou považovány za sezonní sporty.

JE TOMU TAK ALE STÁLE?

Z historie lze vyvodit, že bruslení je spojováno hlavně se zimními měsíci. Zima a led, to jde dobře dohromady. Ladovy obrázky jsou toho důkazem. A hlavně, dříve stadiony neexistovaly, takže jediná možnost, jak si zabruslit, byla na zamrzlém rybníku či Vltavě.

Zabrousím trochu do minulosti, neboť je vcelku zajímavá z pohledu příznivce ledních sportů.

AŽ DO ROKU 1954 VLTAVA PRAVIDELNĚ V ZIMĚ ZAMRZALA.

Poté jí začala ohřívat voda z Vltavských kaskád. Běžně se bruslilo po celé délce od Smíchova až po Vyšehrad. V Podskalí bývalo velké kluziště a po řece dál i jedno velké mezi Kampou a Střeleckým ostrovem. Kluziště vymezil a upravil nájemce. Na něj se tedy platilo vstupné. Zbytek řeky byl přístupný zdarma. Na dobových fotografiích lze vidět krom laviček, českých vlajek a stánku pro prodej vstupenek a horských kaštanů i například plovoucí prodejnu jablek.

První zimní stadion s ledovou plochou, dnes již zaniklá kulturní památka, byl postaven již roku 1932 na Štvanici.

URČEN BYL ČESKÉ HOKEJOVÉ REPREZENTACI.

Ta v meziválečné době byla velmi aktivní a úspěšná. První úspěšní krasobruslaři se objevili až po druhé světové válce. Odtud lze vysledovat náklonost českých zimních stadionů hokejovým týmům. Navíc hokej je kolektivní sport, takže hokejistů byla, je a bude vždy převaha.

Dnes je nabídka míst, kde si v zimě zabruslit vcelku pestrá. Krom zimních stadionů lze v Praze najít i vícero nezastřešených kluzišť, která vznikají většinou při velkých obchodních centrech. Někdy tam lze natrefit i na vstup zdarma. 

NO A PRO TY, CO TO MAJÍ BLÍŽ K PŘÍRODĚ, MOHU DOPORUČIT KYJSKÝ RYBNÍK, MILÍČOVSKÝ RYBNÍK, ŠEBERÁK, HOSTIVAŘSKO PŘEDRADU ČI VLTAVSKÉ PŘÍSTAVY SMÍCHOV, LIBEŇ A PODOLÍ POD VYŠEHRADEM.

Pokud se rozhodnete vydat na přírodní ledové plochy, vždy si dopředu zjistěte u konkrétní městské části, zda je led dostatečně silný a je možné na něm bruslit.